Jedenáctý ročník tradičního šermířského soustředění, na tradičním místě.

Ani nová dekáda soustředění nepřinesla změnu v místě pořádání, v tradičnosti svého harmonogramu a hlavně, soustředění ani po 11 letech neztratilo na atmosféře a kouzlu celého šermířského setkání. Tento ročník měl přinést svým účastníkům vhled do různých stylů boje v jednotlivých obdobích historie a seznámit šermíře i s jinými šermířskými školami. Proto byla naplánována návštěva hned několika výjimečných šermířů – hned ze začátku týdně přijel už podruhé do Staré Říše lektor českobudějovické šermířské akademie A.K.A. Petr Pistulka, který nám dal nahlédnout pod pokličku jeho studia šermířského mistra Salvatora Fabrise. Druhou návštěvou, která přenesla všechny účastníky soustředění o notnou dávku v čase kupředu, byla návštěva Martina Belcredi Vlčka, který coby sportovní šermíř předvedl (kromě svého neuvěřitelně pružného těla a dlouhého výpadu) a nechal vyzkoušet jednotlivá šermířská cvičení, s kterými se lze setkat právě na trénincích sportovního šermu. Jeho přednáška byla velice poutavá a hlava nejednoho šermíře začala přemýšlet, nakolik by se tato cvičení dala použít i při trénincích Ballestry. Uprostřed týdne se přihnal na faru šermířský galán ze Slovenska Matůš Žuffa, který s noblesou sobě vlastní zasvětil šermíře do základů školy španělské a způsobil tím u leckterého z Ballestry (jmenovitě Dominika) možnost vzplanutí nové šermířské lásky (myšleno ke španělské škole šermu). Konec týdne patřil návštěvě až z Prahy, odkud přicestoval skvělý šermíř a zejména odborník na středověký zápas David Vobr. Ten nenechal nikoho na pochybách o tom, že s tímto pánem si není radno zahrávat, protože jeho ukázky zápasu byly více než přesvědčivé. Specialitou tohoto ročníku se stal zážitkový program larpu, který následoval v pátek, při kterém si většina lidí reálně vyzkoušela život v roli, kterou si sami vymysleli. A podle očitých svědků to na některé zapůsobilo natolik, že hodiny v sále plameňákovny ukazovaly už hodně pokročilou dobu, když se skupinka šermířů stále dělila o své zážitky z programu. Ani na tomto soustředění nechyběly tradiční „kruhy“, workshopy, čištění zbraní, přednesy na pódiu (zvlášť večer, při kterém se vzpomínalo na všechny hry a program na zámku, ten je nezapomenutelný), sobotní večer pro rodiče (tentokrát opravdu zážitkový) a nedělní šermířský turnaj. Šermíři se rozjížděli domů s plány na nový šermířský rok…Jaký bude?